Krátce o historii kamenictví

Vzít kus kamene a udělat z něj něco krásného není výsada uměleckých sochařů, dokážou to i kameníci. Pokud vás zajímá něco málo o jejich historii, pokračujte ve čtení.

 

Kamenictví ve světě

Kámen lidé využívají od nepaměti, ať už jako nástroj, zbraň či ke stavbě, ne nadarmo jsme před tisícovkami let měli dobu kamennou. Od té doby však opracovávání kamene udělalo značný pokrok a dnes používané technologie by pračlověka pravděpodobně vyděsily.

Jak přesně lidé kámen zpracovávali a jak se jeho zpracovávání měnilo, by vydalo na stovky a stovky stránek. Těžko si však dokážeme představit, že dodnes obdivované stavby, jako egyptské pyramidy nebo řecké chrámy, by bez kameníků vznikly.

Podle autora knihy Kamenictví, tradice z pohledu dneška byla pomyslným vrcholem kamenické tvorby gotika a její stavby, ze všech uměleckých slohů totiž užívala největší množství ozdob, například vlysů či kamenných růží. S úpadky stavitelských slohů však postupně začalo upadat i kamenictví, projevilo se to například tím, že řemeslnou práci nahradily odlitky z cementu.

 

Kameníci v českých zemích

Na českém území se první písemné zmínky o kamenících objevují ve 14. století, kdy byla poprvé zmíněna existence kamenického cechu, i když se samozřejmě nejednalo o počátek českého kamenictví. 

Kameníci je u nás spojeno s existencí kamenických dílen ‒ škol, které si vytvářeli svůj vlastní styl práce. S dílnami byly spojené i kamenické značky, které odpovídaly podpisu autora, a panovala mezi nimi přísná hierarchie, podle podoby značky se totiž dalo zjistit, zda je kameník tovaryšem (jeho značka byla složená z kolmých čar), nebo dokonce mistrem (jeho značka obsahovala celý kruh).

K úpadku kamenictví u nás docházelo, podobně jako ve světě, především v průběhu 18. století, ale od té doby se způsob kamenické práce opět velmi rozvinul, svědčí o tom především kvalita dnes prováděných rekonstrukcí historických staveb, na kterých se podílí i naše firma.